Šťastnej úder v Orlovi aneb Lucky Punch ve východních Čechách.

Takže šestej říjen, vesnice Orel u Chrudimi – východní Čechy pro omezence. Na tenhle vejlet jsem se těšil dost dlouho. Jednak proto, že byl náplastí za jeden podobnej, kterej mi utek‘, jednak proto, že prostě uslyším zase po nějaký době bigbít, kerej mám rád (bez mániček, co maj vlasy delší než rok ;-) ).

Perspektiva velmi slibná, dvacet Frantů, se kterejema chodím na pivo, přislíbilo účast – bude veselo. Na programu čtyři kapely: Old Firm (Košice), Compresor (Vranov nad Topl´ou), Executhor (Chrudim) a Lucky Punch. První tři jsou mně ukradený.

Jak se ale blíží den odjezdu, perspektiva se zamračuje. Postupně Frantové odpadaj, ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady…Nakonec se v kýženou sobotu dozvídám, že nejede ani Franta, na kerýho jsem se nejvíc těšil. Takže výsledek: v podvečerních hodinách (koncert začíná v osm) vyjíždím s kámošem Frantou Jardou z útočiště Hradce směr Koněpůlky (Východočeši vědí).

Když jsme Koněpůlky minuli a projeli jsme i Chrudimí, čekala nás první zastávka. Zastavil nás fízlik, kampak že prej jako jedeme? Tak jsem mu to vysvětlil a von mi ještě zamával J. Fajn, celkem mě, ferda, zaskočil, protože to už se mi fakt nějakej pátek nestalo. Ale dobrý, jedem dál. Místo konání, ves Orel, je co by kamenem dohodil vod Chrudimi, a tak po pár minutách po setkání s fízlikem jsme se dostali před hosdpodu, kde se mělo všechno stát.

Tak jsme zaparkovali, ještě mimoděk zahlídli periferním viděním skupinu dalších fízliků – antikonfliktního týmu (což určitě při pohledu na ztichlou vesnici, problikávající lampu, ze který byl slyšet hukot nepravidelně zářící žárovky, tři pokuřující plešky před hospodou a nesmělé zvuky z lokálu se vinoucí nevehnalo úsměv na tvář pouze nám),  a směle se vypravili do oné hospody.

„Von si vás někdo zkasíruje,“ povídá výčepák, a tak koupíme mok dle chuti a jdeme se usadit v očekávání blížící se zábavy. Bylo tři čtvrti na osm, za patnáct minut začínají.

V Německu možná - pořadatelé dodrželi český nepsaný pravidlo: Hlavně nezačít včas! Takže chvíli před desátou přišla na řadu první kapela. Ale to předbíhám.

Jakmile jsme se v poloprázdným sále usadili, začali jsme si všímat okolí. Prostory to byly dost potemnělý, ale stejně na tebe tu vykouk Steinar, támhle zase Good night left side. Ne že bych byl proti tý hlášce, ale, vole, takovou nálepku si na ksicht nedám…

Výčepák měl pravdu, fakt si nás někdo našel s kasírkou. Byl to pár, no spíš páreček :D. Slečinka tričko Ancestors, mladík, kterýmu na benzínce zapomněli hadičku se vzduchem do bicáků o trochu déle, měl vod Steinara určitě i ponožky.

A tak dobrý, pochopil jsem ty fízliky…

Nic, hrajou, serem na ně, a když už jsme tady a fízlikama jasně zaškatulkovaný, jdem se podívat na ty perly. První: Compresor. Tak a ty klucí byli fakt dost našlapaný. Melodie nechyběla, rychlost, údernost, štěkavost, výmluvnost textů (aspoň těch, kerejm jsem rozuměl). Překvapili, kluci mladý, slovenský - šak tady si je poslechněte: http://bandzone.cz/compresor.

Po kompresorech jsme si chvilku oddechli a pak už následoval (pro nás) hřeb večera.

Hele, Lucky Punch pro mě = nejlepší současnej počin na scéně. Nebudu vo nich, a především vo Honzově výstupu, dlouho mluvit, ale ten člověk je frajer. Jejich nevinná až hravě teenagerovská melodie, která je skloubená s textama zaměřenýma na  svinskou realitu všedního dne. S tím, vole, že neděláš nic jinýho, než že platíš. A když zaplatíš, tak platíš dál. A platíš víc a pořád kurva víc na šmouly, kerý se ti smějou do ksichtu za to, že chceš chleba za přijatelnou cenu.  Naprosto luxusní paradox, ta hudba Lucky Punch. Se vším všudy!

Po jejich výstupu odjezd domů, Old Firm nepřijeli – ne že by mě to zajímalo - , Executhor - nezájem.

Co říci závěrem? Příště zas na Lucky Punch – a až se tam sejdem, budem jen chalstat a dělat bordel ;-)

KUGGNAS
Letáček na tuto akci jsem objevil na nějakém webu a nutno říci, že mě zaujal svojí povedenou grafickou podobou.  TMF jsem chtěl vidět vždycky, neboť mě baví Jonesyho projev, bere mě i jejich hudba a na texty taky nemůžu skoro říci křivého slova!! Převlíknuté kabátníky Pitbullfarm bych si také rád prohlédl a jelikož jsem poslední dobou propadl jejich psychobilly, tak i poslechl. No a Ultima Thule byla jasná volba, když už mají poslední koncert. Poslouchám je nárazově od 15ti let. Tehdá mi je ještě půlnočník nahrával na kazetu s tím, že vlastně nejsou pravičáci, nýbrž že mají pár songů i na různých levicových antirasistických kompilacích. Hmm, za 15 let jsem na žádnou takovou kompilaci nenarazil a podle mě to byl jeden z mnoha půlnočníkových kontroverzních žvejků, kterej měl šokovat za každou cenu :-)! Každopádně zbytek kapel mě nezajímal, ale o Švédsku jsem toho již dost četl a dost vyslechl. Sám bych se tam nikdy nevydal a jelikož nás mělo letět 16, tak jsem se k takové družné výpravě rád připojil. Jen pár dnů po příletu z dovolené se tedy vydávám opět směrem k Boeingům. Ráno nás naštěstí na letiště masového vraha a ožebrovatele československého národa hází Jindra z HáKáče autem. V hale již zaznamenáváme první ztráty, neboť z 16ti lidí je nás stěží sotva půlka :-) U přepážky nás ještě překvapí odbavovatelka, která pro 4 lidi nabízí variantu letu přes Duesseldorf s tím, že odlet je z Ruzyně až v 17hod, ale na účet každému připíší 250 Eur, což je v přepočtu cena letenky + vstup na Kuggnas + outrata na Ruzyni. Pája, jelikož za A) už ve Stockholmu byl, tuto variantu přijímá a s ním i Herr Wasserkopf, Krab alias vrchní čůůůrák, se připojuje taktéž. Zbytek směřuje k odbavovacímu rámu s tím, že vedoucí zájezdu Kubajz nás ubezpečuje, že v rámci soudružské solidarity musí zákonitě dojít k rozdělení oněch 500 Eur mezi všechny účastníky zájezdu. Bohužel, soudruzi už u moci nejsou, každý razí svůj hamižný individualismus, a tak Krabs s Pájou se na úkor dělnické třídy buržoazně obohatili sami. Ruzyně je nechutně velká, tak využívám pomalejší varianty jezdících plošinek, načež Kubajz zvažuje, jestli se nevrátí o halu zpět a nezkusí tuto variantu také. Jelikož jsme však už přímo ve vyhlídkové věži, tak to vzdává a uvelebujeme se na nepohodlných židlích s očekáváním, že nás ostatní najdou. Navzdory negativním předpokladům se za chvíli scházíme všichni, dokonce i stará známá tvář – Meloun z ex-HTO ;-) No to jsou k nám hosté. Vzlet jak po másle, rychlost 300 km/h, nahoře pak ve výšce 12km rychlost přes 700! Zanadávali jsme si na kapitalistické darmožrouty v business class a Joska Topič asi natruc vymyslel VIP pochutinku – do bílého ryzlinku namočenou karamelovou sušenku. Sic pak máte víno plné potápěčů, ale složitým chemickým procesem dostáváte z bílého vína ryzí extrakt co chutná jako špiritus. Vyplatí se to, za ty prachy! Sám Jozka toto však nevyzkoušel a celou dobu nás vodil za nos. Ještě nám pak věnoval 1 sůšu navíc a řehtal se naší lehkomyslnosti. My s Vedoucím jsme se však oddávali vášnivému pocitu sušenek namočených ve špiritusu zapíjeném potápěči. Letiště bylo od Stockholmu vzdálené asi 40 minut autobusem. Poznatek: autobus vás nevezme, pokud byste měli stát v uličce. Každý musí sedět. A řidič pořád něco mlel do mikrofonu. Znělo to, jako když má Jozka po pár pivkách něco na srdci :-) Po ubytování v hostelu bez recepce, v centru za krásnou cenu, jsme vyrazili na rajz. Někdo hledal pohledy a známky, někdo system bulaget (jen tam se prodává chlast), někdo kultůru. Každý to své asi našel. Nejlepší byla hradní stráž ozbrojena M-16 nebo podobným bazmekem. Jinak město to je krásné, ale pro našince drahé. Tudíž jsme si odchytli zdejšího typa, aby nám poradil cestu k levnému pivku. Na mapě nám ukázal bárek, ke kterému jsme se hned vydali. O to více nás překvapil fakt, že na vývěsním poutači zářilo hrdě  Starobrno! Přes 1000 km od domova! Zvolili jsme 0,4 l zdejší várky. Dobré, ale za 90,- Kč! Ještě aby nechutnalo. Mělo takovou pšenično-ovesnou chuť. Ti otrlejší zůstali a pár jich dali. Helča, já, Elvis Travolta a André jsme šli do fast-foodu, kde nás cestou varoval místní homelessák před zloději :-) Jo abych nezapomněl...50 m od hostelu jsme se fotili před obří proletářskou sochou sociálně-demokratické strany! Dle většiny z nás to byl velký Vissirionovič Džugašvilli Stalin, což notně odmítal Pája. Protože kdyby to tak bylo, tak by zřejmě do Svensky přestal jezdit :-) Jak jsem vygooglil, tak o multimasového pošahaného vraha a sukničkáře nejde, ale jde o radikálního levicového spisovatele: „Díky vzestupu a pádu Pařížské komuny v roce 1871 začal Strindberg vidět politiku jako konflikt mezi vyšší a nižší třídou. Jako radikální spisovatel si August Strindberg získal sympatie a obdiv švédské dělnické třídy. Byl socialistou nebo spíše anarchistou, jak se nazval při jedné příležitosti.“ Celé nacionalisticko socialistické Švédsko je tedy kontroverzní neméně než hostel, který vám předá klíče potřebné ke vstupu a k ubytování jen přes mobilní telefon. Večer jsme chodili na hostelu po návštěvách křížem krážem pokojema, ale nejvíc to vřelo asi na naší kukani. Slivovička, pívečka, vínečka a Ďurica s S.A.D. vyřvával z mobilního telefonu. Pak koupel a krátký spánek. Jen co jsem rozlepil očka, tak se Jozka zeptal, jestli náhodou nedělal ´euleumeurghumb´, načež jsem ho ubezpečil, že jistě ne :-D Pak jsme vyrazili na nádraží, kde jsme zevlovali a kupovali hromadné lístky. Pár ksichtíků jsme lehce rozpoznali jako budoucí návštěvníky Kuggnasu – různí ti pankáči a skíni a jiní vobejdové. Inženýr Krab dokrmoval alkoholem svůj zpožděný přílet z Prahe a skámošil se ve vlaku s nějakým typem s čepicí Heroes, který se nad ním smiloval a dal mu vychlazeného píváka :-) Pak přes město – kde jsme nakoupili zásoby -  na bus, který nás odvezl na místo v Nykkoepingu, kde jsme vyplázli 50 E a jen tak tak našli místo pro rozdělání stanů. André už od začátku hledal nějakou dámskou spřízněnou duši. Netušil, že se zamiluje až na konci journeye, v letištní hale, do sličné křehounké indické krasotinky :-D Do samotného areálu se nemohlo s pivem ani alkoholem a to samé platilo i pro výstup z brány. Švédi byli přátelští, ale lejou jako Olafové Norsoni! Když už, tak pořádně a domrtva! Obhlídli jsme distra, utratili nějaké penízky za Oi! a Punk věci a objevili i stánek, který nebyl vpuštěn do areálu kvůli závadnostem jako C18 Bohemia a podobně...zajímavý je fakt, že to byli Švédi! Přesto jste pak na koncertu mohli vídat omezence v triku C18 Bohemia, aniž by dle mého věděli, co nebo kde Bohemia vlastně je :-) Ti motorkáři, kteří fest pořádají, působili taky úsměvně. Na vestách nášivky svého klubu a vedle orlice s osmičkama nebo jinak povedenýma runama ;-) Číro je ve Švédsku daleko dominantnější věcí než tady, takže běžně potkáváte usměvavé týpky s čírem a kérkama se smrtihlavem, no remorse tematikou a podobně. Taky jsme narazili na pár Čechů, kteří tam rejžovali na prodeji triček GNLS s dětskými motivy. Ale jak jsem řekl, atmosféra v kempu ok. Mnozí to pojali formou dovolené s karavanem, nebo aspoň rybářskými stoličkami a grilem se steakama. Po průchodu k pódiu jsem se stával centrem pozornosti a každý na mě kynul a chválil mi triko! Ono asi na první pohled vypadá, že jde o škrtnutou svastiku :-D, ale ve skutečnosti je tam odmítnutí politické korektnosti :-) Druhý den jsem si ho vyměnil za TMF, ale 2 týpci mě odchytli stejně a nechali se se mnou zvěčnit :-) Asi mám dobrý vkus, hehe. První večer jsem toho moc neviděl, protože nic zajímavého nehrálo! Njord by se mohl jít utopit do Fjordu, Voelund Smed mě utvořili smedným, tak jsem šel kalit do stanu, na burany v teplákách z Kategorie C jsem neměl náladu ani trošičku (hrozná hudba...), švédštiny jsem měl až po krk, takže veškerý ten vikingrock mě nenadchnul. Hlavně když týpek alá špidla zpívá o hrdinských bitvách, tak to mě spíš urazí než povzbudí :-) Battle Scarred byli docela fajn, ale ve třech zelo to pódium prázdnotou. Puncc měl potrhané rifle s nápisem Dead Kennedys fixkou, je to borec :-) Škoda, že jsem byl mírně přiopilý a nestihl jsem si pokecat s basákem Midgaards Soener :-( Máme fotku, ale mrzí mě to, protože bych se ho chtěl optat co a jak! Taky jsem si chtěl pokecat s evropskými brontosaury s kladivy na bomberech. Já myslel, že hammers už jsou kaput ;-) Kubajz mi sliboval, že po odehrání poslední kapely (když vydržím) mi kopupí jednotku – točené pivko. Ze všech sil jsem vydržel, ale pak Kubajz zmizel :-D Šel jsem ke stanu, kde zrovna s Helčou držel noční hlídku. Sešel se tam i Jozka a Skarpík s Henxůem, který se zrovna Švédům povaloval po kapotě. Prý jsou na to docela hákliví :-) Travolta spal venku, protože nechtěl být s Krabem ve stanu, neboť asi tušil, že se Krab chce tajně ukájet :-) Stojíme, řehtáme se, kecáme, pijeme...Jozka, že prý jde pro pivko a ptá se, kdo chce taky. Tak říkám, že si dám. Odchází směr stan (asi 2 metry). Za 10 minut říkám: „kurva, kde je ten Joskinen s tím pívem?“. Přitom se otočím a vidím strašidelný obraz: Joskovi ze stanu trčí jen nohy. Na prasáka to zabalil! Misi nesplnil, pivo nedonesl!! :-D Tak držíme hlídku dál. Je asi půl čtvrté. Tmu jak řemen vystřídá svítání (fakt, nekecám!) a řev ptáků – asi alk..nebo supů?! V tom se prostředkem toho šera a přítmí plouží k nám prokřivená postava. To, čeho jsme se děsili, byl Krab! Přišel nakřivený a žadonil o cigára. Hlas mu přestával sloužit a nadával na nějaké české hákoše, který ho prej zdržovali a okradli o 2 hodiny času :-) Když zmizel, tak v tom vyběhl ze Stanu jako šílený ve spodkách Skarp a uháněl ke stráni, pod kterou si zanedlouho ustlal :-) Ani už nevím jak jsme naši seanci rozpustili, ale vím, že to postávání mi díky neustálému výtlemu prodloužilo život minimálně o 5 let!!! :-D Jste fajn, vy bando !!!
Sobotní ráno bylo slunečné a krásné jako krátká fronta na toykách. 2000 lidí bylo zde přítomno, ale hajzly byly jakž takž v pohodě!! Papír byl pořád, žádný bordel ani nablito! S půjčenou pastou jsem si vyčistil zuby a vydali jsme se směr potraviny..teda spíš za pívem! Procházka to byla dlouhá, ale číro drželo, tak houby zle! Cestou zpátky jsme se zastavili v pizzerii (mňam, teplé jídlo po 2 dnech..), kde to obléhali plešky a číratci. V kempu začali otravovat fízli a tak jsem se cestou do areálu vždycky přidával ke zpívajícím skupinkám, které pěly: „the army of assholes...“, takže cesta ubíhala velice rychle a člověk měl hned hafo kámošů. Jenže já jsem z toho rozmaru dal cestou takhle 2 pivka skoro na ex, takže večer dopadl tak jak se dočtete níže :-D Stany jsme den předem ukotvili vedle nějaké švédské posádky, u které se vystřídalo snad celé Švédsko! Jeden z nich si naši uličku oblíbil a vykalený se za náma plazil. Bohužel uprostřed cesty došla síla...po probuzení se zvesela napil míchaného koktejlu a začal říkat co se naučil v Brně. Ptal se jak se řeknou různé věci, které platí na holky. Takže ve finále odcházel s tím, že dámám zalichotí. Hela zrovna vylézala ze stanu, když lichotník zapůsobil slovy „hezka kurva“. Ale polepšil si spojením „čumiš jaka pyča“. V neděli ráno, před tím, než se s námi rozloučil a řekl, že to byl víkend plný legrace, nás se zdviženou pěstí pozdravil „kurva, kurva, kurwa“. Jeho kolega byl lingvisticky zručnější. Na rukách samé lebky a na krku vyšperkovanou Hello Kitty :-) Byli to kluci pohodáři. Sobota nám tak utíkala, vypilo se moře piva, do toho nějaké fanty a koly s rumem a vínem, všechno kolegiálně a levicově nezištně :-) Když v tom slyším první tóny TMF. Co s tím pivem, přece ho nenechám tady? Na X šlo do mě. Přiběhl jsem k pódiu, jenže...to byla zkouška :-)) Takže jsem utíkal pro další pivko, div mi čírko nespadlo. Stihl jsem to jen tak tak. Na malém pódiu s výhledem na malý kopeček a se zázemím švédských úrodných luk a polí, to Jonesy rozbalil o sto péro! Všichni, kdož vždycky avizovali, že TMF je trapná nuda, LHALI! Všichni mi lhali a ženy, ty lhaly mi nejvíce!!! TMF je BOMBA!!! Nehledě na /chvílemi trapnou/ minulost jsou kapelou uno perfekto! S panem Melounem jsme si notovali, jakej to je kurva nářez! Taky jsme před tím probrali směrování celé scény někam...doprdele nebo doprava? :-D Ale to je věc každého...Tak či onak, TMF vládnou !!
Pěkná baba v zákulisí, skvělej zpěvák co je nad věcí a 3 zkérovaní opičáci, kteří to co dělají fakt žerou :-) Před nimi (nebo po nich?) vystoupili také rotterdamští The Firm, které asi znáte ze splitka s The Pride vyšlého na labelu MFS. Hudba fajná. Takový skinhead rock od podlahy. Zahráli i 2 covery – Antisocial a I dont like you. Řvali jsme, že chceme Boobs and Braces nebo Back with a bang, ale žádná odveta se nekonala. Pak už Pitbullfarm, při kterých se začalo smrákat. Švédi jsou fajn, ale na přídavky moc nereagují. Kapely měly asi nasmlouvaný čas a přetahovat nemohly nebo nechtěly. PF přesto zahráli skvělou šou!!! Doporučuji jejich nové picture-EP !! Jejich hymny jako White trash Gigollo nebo Assholes zněly celým kempem, hlavně kdykoliv se objevili strážci. Všude bylo mraky těch hlídačů ve vestách VAKT. No a jak tak fotbalově pařím (obě ruce do strany) a zpívám do půl těla, tak mi někdo v kotli zaťuká na rameno. Otočím se a ona pořadatelská služba. Dělá na mě „ty ty ty“. Říkám co je..až pak mi došlo, že asi ze svého úhlu viděl jen tu pravou ruku, hehe! Mezitím čekalo mraky lidí ve frontě na podpisy od kluků z Ultima Thule, načež jsem řekl, že tohle zbožšťování nechápu. Potvrdil mi to i Krab, když k celé frontě promluvil stylem: „všichni, kdo čekáte v tý frontě, jste čuráci...teda vyjma Čechů, Slováků a Poláků, který mně můžou rozumět!“ :-D Snad se neurazí Kubajz, který si nechal od Alexandry podepsat krabičku od CD :-) Pak jsme se zastavili před teráskou, kde postával starý týpek – majitel komplexu – s fízly. Prý je hajlování ve Švédsku povoleno, přesto si prý pozval na skupinku pěti Němců ACABy, aby měl jistotu, že je vše v mezích zákona. Ti však měli daleko více starostí s ožralci, kteří padali na hlavy a na huby. Sanitka se tam stala normálním jevem. Když jsem si s ním povídal, přišel Joska a z ničeho nic jeho řeč přerušil kulantní otázkou položenou svým vypitým obhroublým hláskem  „Where are you from?“. Týpek okamžitě přerušil hovor ke mně a odpověděl mu „Sweden“. A pokračoval dál v dialogu. Načež Pepa opět: „Where are you from?“. Týpek nevěřícně asertivně znovu odpověděl: „Nykkoeping“. A znovu se nenechal rozrušit a promlouval ke mně. A Jozka zas: „Where are you from?“. Tak mu týpek prozradil ulici...no, co vám budu povídat, stejně to nestačilo...Nečekal jsem, až z něj Pepa bude tahat podlaží a číslo dvěří a nepozorovaně jsem proklouzl pryč :-D. 2 kapely, na které jsem přijel, jsem viděl. Teď už jen ta Ultima Thule...jenže...Soudruh pořád někde pobíhal, fotil se s lidma z Midgaards Soener jakožto „outsiderama nacionalistické scény“ (aby si nakonec na nikoho nevzal kontakt), podrinkával a pokecával, až nakonec nevím jak, ale spal jsem ve stanu jako dudek!!! Pak už si jen šokově vzpomínám, jak mě Tlustej Jozef tahá za nohy, že hraje Ultima, ať vstávám. Napotřetí jsem se nechal uchlácholit, vstal jsem a mazal jsem na kopec. Kubajz soudružsky solidárně vedlě mě. Když jsem viděl ty tisíce lidí, obří švédskou vlajku a žádný lebensraum, tak mě přepadlo ouzko, dostal jsem něco jako klaustrofóbii, a řekl si, že to nemám zapotřebí...normálně jsem to zabalil a z naprostého dna posledních sil jsem se zabořil na prasáka do stanu! Pak už si pamatuji jen usměvavé slunečné nedělní ráno a vylidněný kemp a historky, které se zapíší do dějin naší squadry! Ultima prý hrála s nějakou přestávkou, takže málokdo vydržel na celé představení. Meloun se ze svého pikniku před stanem málem nezvedl taky. Myslím, že jsem o nic nepřišel. Kuggnass se beztak nahrává na DVD. Navíc jedu za pár dní na Ultima Thule revival :-D Cesta domů byla dlouhá a vyčerpávající. Kdybychom podnikli výlet lodí, tak by skýtala využití naprosto všech dopravních prostředků! Jeli jsme autem, vlakem, busem, tramvají, metrem, letěli letadlem...doma jsem byl po čtyřech dlouhých dnech v 1 v noci s několika suvenýry z letiště a z festivalu...ta naše crew měla skvělý nenásilný humor :-)