Kdysi dávno jsem plánoval akci „Garáž“. Ta měla spočívat v tom, že nenecháme usnout nenávist, kterou proti nám šíří blízcí sousedé a která pramení z našich letních non-stop opileckých víkendů, přestože se konají tak 2x za dekádu. Akce Garáž se proto měla konat v zimě, aby sousedé byli stále trénovaní a měla být uskutečněna v prosvětlené zděné garáži s přilehlou pergolou, kde bychom připravovali na grilu pochoutky a z objektu by se linula romantická muzika. Napájeli bychom se naraženým sudem piva Krákora 12° a k tomu gročkem a rumem. Z rozmaru bychom stavěli huhuláky a skákali nazi (teda nazí) do sněhu. Jelikož ale nebyl sníh ani nepamatuju, tak tato idea (z Prétorie) léta ztroskotávala! A tento rok -2017-, když konečně napadl sníh, jsme si splnili dávný plán, který jsme spřádali taktéž několik let a zamluvili jsme sál! Jednak jsme líní a nechceme za kamarády jezdit a druhak nechceme stále šokovat jen obyvatele cizích měst, ale radost z naší přítomnosti chceme dopřát i našim blízkým spoluobčanům. Pan starosta kývl, paní sekretářka s paní pomocnicí připravily smlouvy, my se upsali a měli jsme k dispozici krásný sál s integrovaným výčepem s kuchyňkou a přidruženým velkou taneční halou. Vše s lustry, ve dřevě, hógo-fógo záležitost hodná prezidentů zeměkoule. Organizační záležitosti jsme si podělili a datum jsme zvolily veskrze symbolicky – vše propracované do posledního detailu. Včetně dvousmyslných cedulí, nápojového lístku apod. Pája se v tom vzhlédl, zakoupil si pro tuto příležitost i zeleného Orlíkovského bombera a těšili jsme se jako malí kluci. Malí kluci, kteří jsou připraveni dělat velké věci!!! Nikdo z nás neměl ani potuchy, co všechno to obnáší, ale radost a síla a vůle nás hnala kupředu a odbourala vše zlé! Pája těžce zasažen zákeřnou virózou to nevzdal a chopil se všeho naprosto profesionálně!!! Sehnal aparaturu (sound-systém) včetně osvětlení, DJ nemohl, ale věřili jsme, že to zvládneme; sudy Krakonoše 11°, půllitry, guláš (a co pozvaní vegetariáni a vegani? ;-), tvrdej chlast od kámoše, co nechal hospodu (páč harmonikář prý funguje jako jew-box na jaegermeistery) a zajednal další věci jako ceníky, cedule…já udělal pozvánky, zasílal detailní novinky, upomněnky, vybral hudební potravu, zajistil vlajky, koupil si nové rudé tkaničky /hehe/ atd. Datum velkého Dne jsme zvolili na 28.1.2017. Cenu piva 18,- Kč a vstup 50,-, minimálně však 88,-! A nakonec se nás sešlo něco kolem 18i. Žádný skrytý význam v tom proto nehledej!!! :-D! Jako hymnu setkání jsem ze všeho toho vybírání zvolil song od polských FAUL. 2 dny před akcí jsme byli vysláni za provozní – jdeme k domku, přičemž jsme si vybrali velkou bránu v plotě místo malé osobní. Kráčíme přes dvorek (zvukař mezi tím zapojuje aparaturu v sále, kde malá holčina předcvičuje ještě menším prťátkům J), všude tma, až narazíme na sklepní okénko s červeno bílým světlem evokujícím svíčku. Pája říká „ty vole, to sou snad ňáký upíři nebo co…“.
 Nepotvrdilo se to a paní nám pak ukazuje knihovnu obecního ouřadu a Pája „ty vogo hej, tady sou samý komunistický knížky, ne?“. A já: „ne, to je socialistická beletrie. Tak to má bejt.“ A on na babu: „socialismus tady bude v sobotu…i národní“ :-D.
Pak se nám paní pochlubila kuchyňkou a panákama. Otevřela a zavřela první šuplík, pak druhý (kde bylo naštosováno několik desítek komunistických poctivých panďuláků a chtěla pokračovat třetím a Pája ji říká „vodevřete ještě jednou ten druhej šuplík, prosím vás“…a poté, co ona vykonala, sděluje: „tak tenhle šuplík mě bude hodně bavit“ :-D. Pak jsme vyzkoušeli aparaturu – hrála sotva na třetinu a kravál jako kráva!!! Pustili jsme Jednotu Kolín – Od Zborova k Bachmači (můj apel, abychom pustili něco „normálního“, když tady jsou lidi z ouřadu, neprošel). Takže zazněla tato nejrychlejší píseň, zhodnotili jsme vše jako OK a paní říká: „hudba pěkná, ale strašně to řve, to by na mě nebylo“ :-D. A pak jsme už málem dostali hadrem přes čumák, takže jsme se stáhli J. A těšíme se na SOBOTU!
SOBOTA – UMYJEME KOKOTA-CHOBOTA…
Před tím velkým dnem jsem se chtěl vyspat, ale opak byl pravdou. Nemohl jsem se dočkat – ráno jsem dokoupil chleby, udělal vstupenky, sehnal nějaké drobné (abychom měli na vrácení), našel si autobus, připravil věci a ani jsem se nestihl naobědvat. Džíska přistoupil do rozjetého autobusu v Č.K., připravili jsme stoly do ostrého „U“ (aby se všichni slyšeli), židle a podtácky, pověsili jsme vlajky, dali nějaká piva (rychlá a s chutí) a už jsme skoro ani nestihli pustit muziku a už nám volali první lidé – brácha s Julčou, Jenda se pomalu umrtvoval u baru, Vilda a Lukáš dorazili posléze…a pak taky dorazilo pár omluvenek – hovory a smsky. Ti, co byli nemocní a neměli přijet, se nakonec ukázali. Chvilku to vypadalo, že nás tam bude tak do desíti. Přijelo i pár lidí, kteří měli jet na Agent Bulldogg (grey-zone nostalgičtí zrádci!!! J). . Bylo to z naší strany asi mírně přeorganizované, protože to jednu chvíli vypadalo, že pozveme půl vsi a všechny známé, abychom vůbec něco prodali a vypili. Lámali jsme si 3 neděle (asi zbytečně?!) kedlubny nad tím, kdo si s kým sedne, kdo komu nesedne a půjde po něm, kdo si zahraje s ohněm…ale měli jsme obrovskou zodpovědnost a zároveň důvěru od obce jako takové. Ti, na kterých to trošku stálo (odvoz kluků z Perníkova + harmonikář), nakonec zůstali doma se zádama a nebo bourali (Kníža) a nebo jinak ochořeli (Joska Topič). Nakonec se potvrdilo, že skutečně něco lítalo a já se posral a poblil den poté a v práci pak epidemie pokračovala ještě celý týden u mnoha dalších…J. V tom divném stresu a trémickém vrnění jsem do sebe nasázel mezi pivka i nějaké ty Morgeny a whiskey a stihl jsem se řádně ožrat (nejhorší věc je vožralej barman, ti říkám furt…), abych posléze znovu vystřízlivěl a pařil a fungoval až do 6 ráno. Přijeli kluci z Jednoty Kolín i s Evičkou, přijel Pája s Jindrou (fešáci v zelených bomberech! Ty vole, Jindra frajer ještě s nášivkou The Oppressed!! ;-). Leckdo si vynutil i nějakou tu nekorektní kapelu nebo vál ze systému. Pařili jsme, lítal jsem po sále, mezi výčepem a kámošema, mezi barem a parketama :-D. Chvíli oblečen a korektně za barem, tudle zase polonahý a svíjející se na parketu :-D. Jirka mě nosil v náruči, byl to masakr!!! :-D Každý si dělal, co chtěl a nikdo nikoho neomezoval, prostě nádhera! Dorazili (ještě za světla) Zebrovi, Mára a Venca…přišli i sousedé. Původně jsme byli svazováni starostou a strachem, že to nedopadne, že se něco semele…a nakonec, když jsme viděli, že jsou lidi OK a že i přes tu přemíru alkoholu vše klape, jak má, jsme dali z té vší radosti všechno za nákupku, leccos i zadarmo! Takže se pilo za 10,- Kč :-D!!! Na ten „strohý“ počet lidí se vypilo 160 piv!!! Několik desítek panáků všeho druhu, X kafí a několik Pepsi kol :-D. Skóre bylo nakonec takové (vyjmenuji všechny, aby se nikdo neskryl pod křídla anonymity, ale vyžral si to pěkně až do dnaJ):

Tomáš – nepřijel, bo byl marod; Jindra – byl marod, ale přijel!!!, Pája – měl jet na Agenta, ale přijel!, Jo!ska – omarodil moribundem, Heban – měl jet na Agent, kam nejel a nejel nakonec ani k nám…, Jelín – měl jet kamsi a nedojel…, Zebrovi – přijeli OBA, Žingy – malé děcko, vzdal to; Džíska – YES! (ale nemá bombera!!!), Bruder – ano! i s kámoškou; Kryštof – neměl přijet, ale nakonec po práci a v horečkách dorazil!, Eggy – vůbec se nevozval, DĚLAL MRTVÉHO BROUKA, rašák!!!! UFF; Ortodox – prý možná přijede, ale nakonec sranec ranec a už neozývanec; Venca – ANOOO!, Bobek – finále hokeje, nepřijel; pan Hlávko – nee!, Davídek se Simčou – Agentovali; Honza + Jirka – SUPER!; Jarda – má prcka, vzdal to…; Kubajz – Agent; Ládínek – prý neví, ale nakonec se na nás vykašlal; Iceman – fakt nevím, neozval se; Mára – bohužel nemoh´; Kníža – bohužel boural; Mojmír – sliboval, ale nakonec nedorazil; Bart / Sid – neozvali se; špageta  -závody; Driák – záda v piči; Vejvoďák – nechtěl jet tu štreku po náledí; Duchan – neozval se…podpantoflák!; Líba – starala se o marody; Meloun – nemohl, bo dělá v Englandu; Ráďa – ne; André – ANO i se slečnou!; Kuba Přerovák – asi umřel; Jirka – dělal mrtvýho brouka; Kuba z Perníku – měli ples; Radek – podpantoflem; Mára – ANO…

Takže, jak sami vidíte, z ortodoxních plešek žádná sláva…jen jsme si tak potvrdili, že skinhedi chcípli a že si musíme vážit těch, kteří v tom nečase a zmaru skutečně přijedou, byť nemohou pít, protože třeba řídí nebo jsou moc nemocní!!!

Těm, co se vůbec neozvali, posíláme „pápáček“ a těm, co přijeli, obrovské DÍKY!!!

Šli jsme spát s rozbřeskem…po 2,5 hodinách „spaní“ vztyk a příprava na finální úklid! Strategicky jsme bedny neodpojovali, takže jsme uklízeli s hudbou a tančili s mopem a hadrem! Nevíme, jestli budeme akci opakovat. Reputaci jsme si nezkazili, majitelé si nás chválili. Byla to fuška, přátelé! Ono se to nezdá, ale připravit vše od A po Z a nic neopomenout a vše pohlídat, připravit a uklidit, předat…nic nezkurvit! Není to legrace. Zvládli jsme to! A příště můžeme i trošku masověji!!! Jste všichni srdečně zváni! Bylo krásné vidět po kupě všechny ty inteligentní rebely ulic v tak majestátných prostorách, jako kdyby měl přijet prezident na státní ples :-D! Druhý den jsem šel pěšky domů 15 km přes luka a lesy, bořil jsem se těžkýma botama do sněhu a dorazil jsem až za tmy. Je třeba ještě podotknout, že nám přijela s úklidem baru pomoci ještě Pájova ex-Lída ;-), což ocenilo především mužské osazenstvo akce. 

Oi! Oi!