Moravské pole by mohlo být zajímavým místem s nějakým pěkným artefaktem. A to nejen vzhledem k poloze tohoto místečka (narážím teď hlavně na vinařskou mocenskou oblast). Na Jižní Moravě vyjma nějakých těch streetkids parties netrávím moc času, tak jsem spojil příjemné s užitečným a vrhl se po hlavě do účasti na této akci. Vlastně jsem čekal hojnou účast, protože mělo jít o 1.celorepublikový sněm právě vznikající SVORNOSTI.

Takže účast by měla být i jakoby povinností. 21.8.2009 byl slunný (přímo perný) páteční den a cesta do 350 km vzdálené Pálavy ve mně vzbuzovala hrůzu i řidičský respekt. Dali jsme si zastávku v HáKáči, odkud pokračovalo další auto (Kuba, Pája, Radka, Iceman a Tom – jediní opravdoví patriotic punx :-)). V Brně jsem natrefil na benzince na kolegu z rachoty, který pokračoval nach Wien a poté na Makarskou (ze sto benzínek si vybral zrovna tu co my – svět je holt malej). Kupujem dálniční známku, abysme nakonec jeli stejně centrem Brna – uff, hnusnej zážitek. Hlavně, když se mi do kufru chtěl dostat nějakej totální KRETÉN s rozjetým autobusem..čurák!

Pak už se pomalu ale jistě smrákalo, takže z Nových Mlýnů jsme moc neměli. Ubytování zařídil Kuba z Přerova (za což mu patří velké díky!) a Camp byl celkem ok. Slohem bych ho zařadil do nevyprofilovaného místa pohupujícího se někde mezi westernem a africkou monumentálností. Na místě byly situované dětské prolejzačky, trampolína, houpačky, obří ohniště, parkoviště...prostě pohoda. A za ty prachy...náš pobyt byl vlastně takový malý podvod, haha. Večer pak ještě dorazil Šnéba a jedno hradecké auto s Kubou, Petrou, Ládínkem, jeho milou slečnou a Chrousťákem a jeho obřím čoklem Nesinou. Ochutnal jsem si dvě odporná piva Krušovice, která byla natočena snad za půl vteřiny. Takže chcaní bez pěny. Fuj tajbl. Jinak kuchyně byla fajn, vcelku velký výběr jídel, i když dost natáhlých na cenách. Pan domácí byl celkem v pohodě kníráč, i když trošku odměřený. Také nohejbalové hřiště bylo k dispozici, ale to mě se netýká. Jsem přeci jen v chráněné rehabilitační lhůtě... :-D

V pátek jsme šli celkem brzo spát (aspoň teda já a holčička; zbytek rozebíral politiku až do svítání). Noční klid měl začínat o půlnoci, ale ještě ve 2 hodiny vodáci a rybáři zvesela hráli na benžo, hah. Spalo se hnusně, bylo dusno a ventilačka nebyla prakticky znát. Nad ránem ještě dorazil vykropenej Waspič, kterého jsem musel trošku umravňovat. A když jsem začal o hodinu později konečně zabírat, tak začalo to hovado vožralý chrápat.
Sobota byla ve znamení volného pohybu a zábavy. Nasnídali jsme se a hurá na výlet do Mikulova. Na poslední chvíli jsme si zabalili ještě plavky a osušky. V Mikulově jsme shlédli folklorní vystoupení a to v ryze českém pojetí (viz. Fotka černošského souboru, který zvedal pravici :-). Poté jsme vyrazili (někteří stále mírně přiopilí) na Svatý Kopeček, odkud je vidět celé město a zahledět se můžete i do nedalekého Rakouska, které stejně jednou zabereme :-D
Tamější flóra i zvířena Sv.Kopečku je moc zajímavá (jako užovky či strašilky), takže Kristýnka měla stále co pozorovat. Strejda Kuba (rozený to archeolog) pro mou holčičku našel i brož. Také jsme pozorovali ukřižovaného Ježíše a pojali jsme ho mezi svého. Má totiž atletické aspirace, stejně jako MY!
Na Kopeček dorazil i Peťa s holčičkou a s Jindrou, který ale synka musel nechat na pospas mámě ;-)

Pak hurá na obídek, kde jsem loupnul jediné pivečko toho dne. Děti lovili z deštníku škvoráka, takže byly celkem zabavené a dokonce stihly i ublížit číšníkovi, když ho praštil roztočený slunečník. Holt malí Rascals.
A pak žádné koupaliště jak bylo v plánu, ale pěkně vítr a déšť, který trval až do nedělního rána.
V sobotu ještě dorazil Honza z Prahy a k večeru také Líba s mužem a Standa z Olomóca. „Staří“ to Ligovci ;-)
Mezi nejilegálnější kroky bezesporu patřilo zabrání kempového ohniště a prodej naprosto extremistického zinu SkinRead, který, jak řekl Peťa Hebek, je povinností pro každého komunistického skinheada :-D
A to jsme bezesporu my všichni. Hlavně ti s vytetovanými českými lvy. Dostal jsem také pokáráno za nevkusné triko The Jinx, protože prý stalinisti nosí jiná trička. No, co k tomu říci. Já na politiku uvnitř přátelství seru, takže jsem se těmito hláškami náramně bavil a myslím, že Peťa tam rozvířil dost dobrou náladu opředenou hláškami podobného typu, protože až do nedělního večera se našel vždycky někdo, kdo si mě dobral kvůli mému ranému sociálně ryze demokratickému přístupu :-D Ještě že jsme si odhlasovali, že Svornost nebude setrvávat na bázi konzervativně-pravicového spolku. Jinak by mě zbavili funkce delegáta a to by byl teprve průser nemít imunitu :-D

HOLT, ZALOŽÍME A UVIDÍME :-)

Ale já to klukům nedal zadarmo. Hned jsem uhodl co poslouchají v autě a dal jsem jim to náležitě shamat :-)
Není nad to, když se lidi v rámci bratrství naučí i toleranci, haha. Byla to fakt švanda.
U sobotního ohniště (jak okultní místo) jsme si lámali hlavy nad logem Svornosti, které bychom mohli v mžiku nasprayovat na zeď a tak. Aby bylo výstižné, jednoduché a rychle aplikovatelné. Nějaké návrhy padly, ale zmiňovat se o nich asi nebudu :-D Ještě by nás zakázali, haha! Každý nejspíše dle své minulosti vznesl  pejorativně pár návrhů, haha (vtip!). Někdo kosočtverec se třemi čárkami, někdo svazky prutů, někdo jakoby runu, někdo třeba tři svislé čárky...Vše bylo ale od run až po RASH zástavy zamítnuto, haha.
Večer to byl prostě bezvadný a naditý událostmi...

V neděli jsme odevzdali klíče od pokojů a hurá do Rakouska k mohyle Přemysla von Boehmen. Vztyčili jsme českou vlajku, Holomáckou zástavu a já byl těžce diskriminovaný, když jsem nemohl vytáhnout naši klubovou nohejbalovou zástavu. Ale se slzami v očích jsem toto příkoří přetrpěl :-) Kuba měl proslov a já si prohlížel rozlehlé vinné pláně a zaposlouchával se vedle projevu také do kvílivého romantického větru, který ve mně umocňoval zvláštní pocity doteků historie. Pak ještě minuta ticha za padlé a hromadné foto nás, dvaceti patriotů!
Cestou zpět k domovu jsme navštívili ještě Toburg, což je vápencová jeskyně. Chytli jsme fakt skvělého průvodce...V pohodě chlapík, vtipnej a nad věcí...Teplotní šok nám po výstupu z jeskyně dal celkem na držku, ale co naplat :-)
A pak už jen cesta domů..úmorná, dlouhá a nekonečná..V devět jsem byl doma..ve své sprše, na svém WC..paráda..DOMA JE DOMA!

A nikdo z nás vlastně ani neměl šok..zdá se, že skinheads a punks přestávají být ve společnosti shnilé šokujícím elementem...Nebo že by se dělilo zrno od plev a v hnutí zůstávali jen inteligentní a spořádaní jedinci? Také možnost :-)

Oi!