KOLÍN - LAZEBNÍK

Občas jsou dny, kdy by člověk rád vzal pár vypitých pivsonů zpátky :-). Upřímně sděleno – byl jsem jako dráteník. Počítal jsem s malou opičkou, ale moje rozpoložení na koncertu předčilo všechna má očekávání, haha. Měli jsme jet károu, kterou jsem pár dní před plánovaným odjezdem vypulíroval, ale nakonec mě napadla myšlenka jet vlakem, přičemž cesta trvá naprosto stejně jako autem a je to bez problémů – s jedním přestupem. Den předem jsem ještě navštívil Pavla, kterého jsem načapal, jak spaluje pneumatiky, tudíž jsem mu pohrozil, že nové hnutí EKOFAŠOS si na něho došlápne!!! Odjezd z rodného city jsem měl ve 14:30, v batohu jsem měl přídavné strojení (bo na jaře je přes den nechutné teplo a po nocích ještě mrzne). A „jen“ 5 piv a jednu nealko plechovku. Cestou se k nám v Chlumci ještě přidal Kalíšek se svojí slivovičkou a cesta celkově probíhala v poklidu. Tady ze Severovýchodu jsme jeli jen já, Pavel a Jozif. Hošani měli botky naleštěné jako zrcadla (prý je potírají olejíčkem) a Jozif již 3 měsíce nepije. Tak jsem si podvědomě asi řekl, že budu solidárně pít i za něj. 4 pivka na 2 hodiny jízdy + nějaký ten panáček byla tak akorát. Cestou z vlaku jsme na mnoha nástupištích viděli jen naše opálenější spoluobčany a dokonce i v Kolíně jsme cestou z hlaváku narazili na pár etnických průvodů J. Ještě, že tihle lidi mají skinheady rádi. Obzvlášť, když s nimi jde ulicí i pankáč, že? Ubytovnu jsme našli celkem rychle a já vzpomínal, jak jsem rok zpětně po Kolíně bloudil a říkal jsem si, že tohle už se prostě nemůže stát J. Na ubytovně jsme narazili na souvěrce-kališníka od posvátného Husince, dali nějaké pivko a hurá na místo akce. Trošku klikatě uličkami, ale přišlo mi to zatím celkem logické. Cesta zpátky mi pak v noci už tak průzračná nepřišla, vydal jsem se nějakou vilovou čtvrtí Bůhví kam, volal jsem Pavlovi, ať mě navede a byl jsem tak bezradný, že jsem si málem odchytil tágo. Problém byl, že jsem si nevěřil, že bych mu vyklopil, kam vlastně chci odvézt :-D. A taky mně to nedovolila hrdost, protože o půl čtvrté ráno mi něco našeptávalo, že „ten zimák tady sakra někde musí bejt“. Byl – asi o dva bloky na druhou stranu :-D. Přišel jsem na recepci a paní mě okamžitě pustila s tím, že „ti dva už šli před váma“. Nebylo mi moc do řeči a nebýt zábradlí, asi bych schodiště nezdolal :-D. Fakt takhle nebývám…bylo to asi tou rodinnou atmosférou, komorní kulturou, či co…v pondělí jsem pak četl na FB, že „rockeři uctili památku bojovníků za svobodu“. Památku jsme uctili dokonale. Po příchodu do předsálí klubu bylo všude mraky známých tváří, takže jsme kecali, rozjímali nad chystanými čísly SkinreAda a dalšího přidruženého radikálního militantního ilegálního projektu ;-). A pokud to beru takto nechronologicky, tak jsem se dostal zázrakem na ten hotel, usnul jsem jako prkno a po probuzení jsme my 3 mis3 zjistili, že Kalíšek pro změnu nedorazil na pokoj vůbec :-D. Zel tu jen jeho osamělý batoh, o kterém nám pak telefonicky sdělil, že máme sníst svačinu a zbytek ohlídat. Já jsem zjistil, že nemám mikinu Operace Artaban (jinak jsem měl kupodivu všechno; dokonce i onu pověstnou trojku v žíle). Ti dva moralizující nenechavci mleli nějaké kokotiny :-D a spěchali na první možný vlak.
Že byl posun času o hodinu kupředu mi vůbec nedošlo. To mi došlo až v pondělí v práci, kdy jsem působil, jako bych byl přejetý parním válcem! Žaludek i organismus jsem si rovnal ještě v úterý! O etických a citových újmách nebudu mluvit raději vůbec :-D. Nu, vydali jsme se teda na vlak, chvilkama jsme i kupodivu běželi a stihli ho jen tak tak. Zdržel nás taky týpek v maskáčích a kšiltovce Czech republic, který venčil psa a říkal nám: „CHLAPI, DLE NÍŠIVEK A OBLEČENÍ SOUDÍM, ŽE JSTE RED NEBO SHARP“ :-D a já hned: „moudrý to pán“. Začal nám povídat, že tyhle věci (jako kalichy a tak) nosili ještě jako Vlastenecká liga, ale že teď už je Kolín mrtvej a že ty lidi v tomhle městě fetujou a že bychom se za ně styděli i my, čímž vlastně řekl, že jsme strašně tolerantní a vlastně i taky ostuda společnosti :-D. Dali jsme s ním fotku a rychle na vlak. Musím uznat, že cestou do Kolína lidi naše hlášky brali celkem pozitivně a občas se starší lidé našim hemzům i smáli. Cestou zpátky s námi chtěli kamarádit hlavně průvodčí a v Chlumci i jedna slečna jedoucí z jakési divné párty, na které vůbec nespala, až do Náchoda? :-o. Diskotéka to prej nebyla ;-). Jeden průvodčí nás nekontroloval vůbec (pouze Jozefa) a tak, aby ČD nepřišly o své miliardy, jsem druhému sympatickému průvodčímu nechal od cesty 10 Kč :-). Pak si ke mně před mým výstupem sedl a říkal, že se těší na ryby…tak doufám, že mu braly ;). Kumpáni si ze mě dělali srandu, že mi od vlaku z jedné vsi do vsi druhé nic nepojede a já poudám: „houno, od rychlíku to jezdí vždycky“. Jelo, ale až za 2 hodiny :-D. Jelikož jsem vypil i poslední plechovku (piva i limonády) a dojedl poslední tvarohovou buchtu, tak jsem se vydal přes luka a pole po svých skoro 10 km. Zavolal jsem domů, že se opozdím, zastavil se na Krakonoši 12° hned pod kostelem a zředil jsem ho silným kafem. Pak jsem se na perném slunci vrávoral lesem domů, z mobilu mi hrála muzika a těšil jsem se na domácí WC a hlavně peřiny. Spal jsem pak permanentně od oběda až do rána, kdy jsem se vzbudil ještě více KO, než obvykle :-). No, a teď tedy oklikou a postupně k hudbě:

Mám teorii, že kde zpívá bubeník, tam to stojí prostě za hovno! A potvrdilo se to Bohužel i u Lupary ;-(. Takových kapel, kde bubeník neudýchává a funí při výkonu do sluchadel, je víc – viz. třeba Áda Vitáček, 3:2 pro MH atp. Lupara byla opravdu slabá…PROMIŇ VÉNO! Kluci to jsou ale náramně sympatičtí!! Další byli nevím kdo, takže dejme tomu Arogants. Skvělý, pecka, bomba!!! Texty od srdce, šou a dokonce mi propůjčili na chvilku i mikrofon ;-). Dále Jednota Kolín :-D. Super nášleh. To už jsem neměl ani mikinu, ani triko, ani tílko…The Riot jsem si neužil, takže jak by řekl Pája Kohout: – A) je znám, B) jsem měl důležitější věci na práci C) jsem musel mluvit se zdejšími německými soudruhy. Nevím, co jsem jim povídal, ale měli z toho radost a ptali se i na Orlík, scénu…pobratřili jsme se a já je podporoval v nekorektnostech různými libovými výkřiky, přičemž mě v tom nenechal ani Davídek s Jindrou a určitě i Kubajzem. Vlastně nevím, s kým vším jsem se bavil. Přijde mi, že naprosto se všemi účastníky. Problém je ten, že nevím, o čem a jak dlouho. Určitě to byly plodné diskuze plné řešení globálních problému makrodynamické metafyzikální podstaty konceptuálního mikrokosmu v jeho potencionalitě bezprecedentního invazivního retroskopu :-D. Němci fajn – tyhle lopaťárny bejvaj naživo ok. No a Hovorkovi Chuligáni – nástup na scénu po 10i letech. Oprášili nějaké songy, které jsem vůbec neznal (i když vlastním jejich dobové DVD), Jindra to pojal profesionálně – potil se jako drak, Tlusťoch to celkem dával, Splodge nahradil jinší fešák a za bubny nebyl Věnceslav, nýbrž Véna z Lupary…Pak jsem před klubem zahlédl auto ACAB, jestli se nemýlím a…zbytek už znáte :-D. 
Příště nejedu vůbec, nebo nebudu aspoň chlastat. Nebo aspoň 8 piv a dost! A ne 18!!!! ;-) 
Oi! Punk ist Freiheit!!!! Freiheit ist Punk!!! ;-)