Běleč nad Orlicí – Pietní akt při vzpomínce na bitvu U Lipan
6.6.2009


V rámci úspěchu minulého ročníku se i letos hradečtí kališníci rozhodli uspořádat pietní akt ve spojení s dalším kulturním zážitkem jako je pití pivečka, grilování, povídání si s kámoši a samosebou sportovní utkání v nohejbale. Původní termín byl na konec května, ale zahrádkáři nebyli ochotni tento termín akceptovat a tak se to celé posunulo na první víkend v červnu. Sbalil jsem naši lokální nohejbalovou posádku a jako správný manažer jsem všem ukazoval tu správnou cestu Patriotů :-) Kupodivu jsme cestou do HK ani moc nekalili. Chtěli jsme nejspíš obhájit naše tehdejší páté umístění. Jenže tenkrát jsme ještě netrénovali tak hbitě jako je tomu nyní :-) S vervou jsme se tedy vydali na cestu do HáKáče. V ten den byla v muzeu i výstava československých legií, ale nějak jsme nestíhali. Měli jsme co dělat, abychom se včas dostali k osadě, odkud už nás auta vezla do Bělče. Tentokrát byla v hospodě jen nerudná výčepní, která nakonec stihla uvnitř omylem zamknout jednu paní. No, být to někdo z nás, tak se baba vrátí a má pípu prázdnou :-D Škoda…Pivo mají sice domácí, ale moc medové jak se honosí teda není. Ale to je jedno, je to jejich boj. Mají točený Birell, tak to je trochu šlechtí :-) Akt tentokráte proběhl i za účasti Plzeňských i ostatních záměstských (přijel taky Dóša, kterého jsem viděl snad poprvé v životě a slovo dalo slovo, moc hezky jsme si poklábosili a pozval mě na turnaj v malé kopané na sever).

Proslov u pomníku měl opět Kuba, nad jehož hlavou vlála zástava Holomků a Vlastenecké Ligy HK. Česká zástava byla usazena do boku našeho šiku.

V proslovu se jednalo o zradu Čechů na Češích – bitva u Lipan. Minuta ticha byla samozřejmostí.

Poté proběhl rychlý přesun na Osadu, kde jsme vyvěsili naši lokální bojovou zástavu a určila se pravidla hry. Grilovalo se maso, ze kterého jsem viděl jen ždibíček (ještě, že Radka naservírovala chlebíčky :-) Svijanské pivo taky není holt Krkonošské a bylo to znát. Byla to taková nevtíravá vodička co ale stoupala do hlavy. Oslavenci Pájovi (třicátník) jsem předal dary a pak už hurá se rvát o prvenství jako lvi :-) Viděl jsem po dlouhé době zase mraky známých..dokonce i Majkl z Žebráku přijel. Takže jsem se více než hře věnoval klábosení a pivu. Ale od špiritusu jsem se držel dál J Pár lidí mi zde ve srovnání s minulým ročníkem chybělo, což je škoda…Většina lidí si všímala Kalicha, který psychicky týral a decimoval své mužstvo :-D

Jen klíšťata nezklamala a zas se jich po mně pár řinulo, svině malý! :-) No zápasy byly jedna veliká touha vyhrát a legrace k tomu. Myslím, že dneska už kolujou na netu fotky Žabáka v těžkejch botách, bomberu a kšandách jak se zoufale snaží trefit míč :-) Byly hlášeny od odpoledne přeháňky a my je očekávali každou minutou. Nakonec to začalo padat až v podvečer. Ale zato krutě! Aby se finále zbytečně neprodlužovalo, tak se hrálo i v tom lijáku. Do půl těla a pěkně vostře. Paráda! A pak to přestalo..a byl čas na vyhlášení.

A kdo by to byl řekl, byli jsme opět Pátí :-) Diplom hřeje u srdce. Při předávání proběhla malá potyčka mezi Brudrem a Kalichem a ejhle..nebyl by to hradecký turnaj, kdyby nenastalo nějaké to vážnější zranění. Minulý dopadl se zlomenou rukou, ztraceným míčem a šroubama v Čížově noze. No a tentokrát? Vykloubené bráchovo koleno ze silového zápasu s Kalichem a brutálně vytočený kotník Tlusťocha. Jak dopadl ožralý Venca při jízdě na kole nevím, ale snad je v pohodě :-) Spát jsme šli nad ránem. Takže když mě v 8 budili, skoro jsem je poslal do pr…e :-D Pájovi jsme pomohli uklidit, sundali jsme vlajku (ozdobu celého turnaje :-) a šli čekat 45 minut na bus na hlavák. V držce jak v polepšovně a žaludek jak na vodě. Holt co naplat. Pak čekat na nádru s bagáží 2,5 hodiny…později dorazil i soukmenovec z Jičína :-)

Těším se na příští ročník! A jelikož mám teď zlámanou haxnu z fotbalu, tak doufám, že další ročník bude už bez zranění.

Skinheads @ Sports !