Politická korektnost, výjimečně politická správnost, společenská nezávadnost, jsou překlady anglického termínu political correctness. Termín se často objevuje v podobě přívlastku politicky korektní (politically correct - zkratková podoba PC). Označuje se jím tendence nebo hnutí, které se prosazovaly zejména v USA v 2. polovině 20. století a ovlivnily i neamerický svět. Jedná se o úsilí záměrným ovlivňováním jazyka odstranit některá tradiční (zavedená!) označení nebo pojmy, které jsou svázány s nepříznivými konotacemi a proto mohou být příslušníky (znevýhodněných) skupin či jednotlivci vnímány jako urážlivé a mohou prý posilovat utlačovatele v nadřazených a diskriminujících postojích. Obvykle jde o nahrazení zatížených slov novými, zjemnělými, se stejným základním významem. Často (téměř vždy) však jde o úplné vytlačení nevhodných pojmů a o cílené popírání typických rozdílů mezi rasami, mezi mužem a ženou apod., a o požadavek se těmito rozdíly a typovými charakteristikami vůbec nezabývat. Hnutí politické korektnosti se zaměřilo zejména na tato témata: jiná etnika (antirasismus), zdravotně nebo sociálně hendikepovaní lidé, senioři (antiageismus), homosexuálové (gay hnutí), ženy (feminismus), jiné kultury (multikulturalismus) a náboženství. Občas je zvykem do politické korektnosti zahrnovat i další témata, např. práva zvířat a eko-témata. Mezi politicky nekorektní výrazy patří i : postižený (nahrazeno: osoba se sníženou schopností pohybu a orientace), důchodce (senior, dříve narozený), pacient (klinet nebo uživatel zdravotní služby), cikán (neplatič, nepřizpůsobivý spoluobčan), eskymák (Inuit), Indián (rodilý Američan), teroristický útok (nezákonné zabití), pohlavní zneužití (mezigenerační intimita) či slečna (Mrs.v Anglii nahrazeno neurčitým Ms.), takže sami posuďte debilitu tohoto trendu!


Cílem politické korektnosti je odstraňovat předsudky a nerovnosti, ale současně jako zjednodušující ideologie vytváří nové obrazy nepřítele z těch, kteří nesouhlasí s principy politické korektnosti. Pro takové osoby pak vznikají politicky korektní dysfemismy, hanlivá označení jako: macho, sexista – také zastánce tradičního rozdělení rolí v rodině, rasista – také ten, kdo si například myslí, že černoši mají typicky jinou barvu kůže nebo jinou povahu než běloši, homofob – nejen ten, kdo nemá rád homosexuály, ale i ten, kdo má jiný názor na právní úpravu nebo styl života nebo sexuální obtěžování (sexual harassment) – i projev dvornosti k ženě.  V USA se snaha o rodovou neutrálnost vyjadřování projevovala například nahrazováním slova s morfémem „-man“ (muž, člověk) jinými tvary (-er, -person) atd., např. spokesperson místo spokesman či ombudsperson místo ombudsman. Významné jsou také snahy zbavit označení Boha rodové příznačnosti – v rámci této snahy vzníkají „politicky korektní“ překlady Bible. Za politicky nekorektní je považována také přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (-ova) a proto konzervuje podřízené postavení žen.


Kritici snahy o politickou korektnost usměrňují nebo odmítají. Poukazují zejména na to, že snaha o politickou korektnost propagandisticky deformuje a zakrývá skutečnost a cenzuruje svobodu myšlení a projevu . Od 90. let byla politická korektnost stále častěji kritizována a karikována (např. uváděním zjevně absurdních opisů jako „uklízečka – kosmetička podlahových krytin“ či přepsáním pohádek jazykem politické korektnosti), ačkoli i popularita těchto parodií v médiích do značné míry opadla. Pokud se v současné době v textu objeví spojení „politicky korektní“, je nejčastěji užito v záporném smyslu nebo přímo ke komickým účelům; třebaže názory, které termín politická korektnost popisuje, zůstávají nadále vlivnou (ne-li dominantní) silou v západní a zejména americké společnosti, jejich zastánci ho obvykle výslovně nepoužívají kvůli jeho přílišné zprofanovanosti a vyprázdněnosti.
Já osobně jsem odhodlán bojovat za svoji svobodu všemi prostředky.Streetpunk-HardCore-Oi! byl vždy ve znamení nazývání věcí správnými jmény a tak tomu bude i nadále!FUCK PC!