Steve, pověz nám něco o začátcích kapely?
Steve: Worker, ať už se jmenoval jakkoliv, byl založen v San Francisku v roce 1995. Tehdy jsem se přestěhoval z regionu DC a potkal Antonia (bubeník), který se sta mým dobrým kamarádem. Hrával ve Filipínské folkové kapele a dal mě taky dohromady s Craigem (basák), který napsal spoustu našich původních písní. Později jsme natrefili ještě na kytaristu, na jehož jméno si ale nemohu vzpomenout. Já jsem byl od začátku zpěvák.

Jaké byly vaše cíle, když jste kapelu zakládali? A co vás tehdy asi nejvíce společně ovlivnilo?
Steve: Tak asi největším cílem pro všechny bylo hrát hardcore punk na kterém jsme vyrostli. Pro mě to byl především DC hardcore 80tých let - Scream, GI, Marginal Man, Minor Threat, Bad Brains etc. – a taky samozřejmě kapely typu Black Flag, 7 Seconds, Agnostic Front, a Dead Kennedys. Antonio na Filipínách vyrůstal taktéž na této muzice, což je báječný. Craig byl zainteresovaný převážně ve středozápadním hardcore 80tých let. Dalším cílem bylo samozřejmě předsevzetí, že musíme být velice politckou kapelou. A tím slovem politickou myslím kapelu, která zpívá o revolučním socialismu. Být politický pro mě taky znamená zúčastňovat se politického dění mimo hudební scénu (protože pokud nejsi skutečně politicky činný, dopadneš tak, že máš jen 2 možnosti – Smrt anebo Slávu, ale to už je zase jiné story). Názvem "Worker" chceme representovat Dělnickou Třídu! Nechceme být kapelou vyřvávající „working class pride“ a přitom pracovat v bance jako manažeři, kteří pouze chtějí být "working class", ale nikdy v životě nebudou! A to samé platí o nezaměstnaných punkáčích, kteří o tom jen žvaní. Jsi hrdý na to být "working class" protože nejsi žádný vykořisťovatel a jsi součástí třídy, která má skutečně sílu změnit svět k lepším, humanitnějším zítřkům! A nakonec, členové Worker jsou dělníci: železničář, tesař a bagrista.

V čem se kapela od začátku změnila?

Steve: Pokud existuje jedna věc, na kterou si kapela už ráčila zvyknout, pak je to změna. Původně jsme se jmenovali 'Permanent Revolution', později 'Sam the Butcher' (Uncle Sam totiž je řeznák) a pak jsme zůstali u Worker, když s tím přišel v 96tém kytarista John, který byl velkým socialistou. Jediné co zůstalo je fakt, že Antonia hraje dále na bubny a já že jsem stále zpěvák. Taky jsem ale hrával na basu společně se zpěvem a někdy jsem se u zpěvu chopil i klasické kytary. Za ty roky jsme vystřídali 6 kytaristů a stejný počet baskytaristů…včetně Todda, který sedí za vykradení banky…Free Todd! Původně jsme to byli jen já s Antoniem, kdo chtěl být politickou kapelou a ve skutečnosti všichni tehdejší členové byli k politickému levicovému přístupu kapely laxní. Postupem času to mezi námi skrze počáteční neshody ale vytvořilo obrovské sympatie, debaty a tak! Také došlo k tomu, že jsem se přestěhoval do New Yorku a do Portlandu.
Prozradíš nám složení kapely….takovou tu rutinu.
Steve: Worker existuje tedy už od roku 1995 a nyní je přetransformován a pln síly, kterou mu dodalo San Francisko. Také máme venku první CD. Složení kapely: Antonio:Drums,Salim: Bass Guitar, Vocals, Steve: Vocals, Guitar , Marky Mark: Supporter 1

A jaké jsou vaše vzory z minulosti? Asi to nebude složité uhádnout, ale anarchistů se tam asi moc neobjeví, ne?
Steve: Politicky si bereme inspiraci z revolucionářů jako Karel Marx, Bedřich Engels, V.I. Lenin, Leon Trotsky a Che Guevara Ale je to jen výčet!

Worker se objevil také na kompilaci od Insurgence Records' Class Pride World Wide. Jak k tomu došlo?

Steve: Začalo to tím, že jsem se zúčastnil Antirasistické konference v Ohiu, kde jsem se setkal s několika RASH z New Yorku a ti už v tom 98mém roce chtěli začít s něčím jako je Insurgence Records. Několik let poté mi na e-mail napsali, jestli bychom nechtěli dát nějakou píseň na jejich první kompilaci – kompilaci levicových punk/oi/hardcore kapel (ačkoliv myslím, že ostatní kapely byly Oi!). No a tak jsme samozřejmě souhlasili.
Jak se jako "old-school" hardcore kapela díváte na pokračující zvětšování se počtu různých stylů a na nové kapely?

Steve: Já hraju "old school" hardcore protože je to hudba, na které jsem vyrostl a vím, že DC hardcore má mnoho tváří a že i v tomto explosivním světě nemůže být jednotvárný. Já jsem ve svých začátcích hardcore odmítal kvůli spoustě metalovým vlivům uvnitř této hudby. Zdálo se mi to příliš vzdálené od punku. A dnes už asi stárnu, ale vidím okolo sebe spoustu strašných kapel, které se nazývají punk nebo hardcore nebo grindcore či metalcore, screamcore, emocore nebo jakákoliv jiný fucking core chceš, ale je to strašný utrpení sedět doma a poslouchat to. Šílený je taky to, jak mladým /15ti-letým) vysvětlit svoji lásku k punku či k hardcore. Vysvětlit jim, že ta krása na tom je právě ta, že je to underground a ne komerce. Ale ti už mají dnes jiné vzory jako Blink 182. Punk ve skutečnosti není už tím, čím byl v 80tých letech. Punk byl po éře Clash a Sex Pistols tak moc zneužíván kapitalisty z velkých nahrávacích společností, že už mohl být jen stěží nazýván undergroundem. Znamená to, že punk nahradil frázi "Fuck You" frází "Kupuj tyhle boty, jinak nejsi punker“. Jistě, stále tady potenciál undergroundu existuje,ale tito kids začínají být pohlcováni právě těmi z Blink 182. Hudba jako taková se potýká sama se sebou. Po smrti Cobaina se mladým zdá, že revoltující duch vyprchal. Když tak nad tím přemýšlím, vše nasvědčuje tomu, že se blíží závěrečná fáze kapitalismu. Vše se točí jen okolo peněz a to i ty nejhlavnější body v lidském životě. Tohle může změnit jenom prudká revoluční změna. Už skončím toto politické školení, haha......www.socialistaction.org .. to je organizace, do které jsem před rokem vstoupil a podle mého názoru je velice demokratická, aktivní, mládím vitální a politicky angažovaná v táboře revolučního socialismu. Pracujeme také na mnoha frakcích, např. na Spolku proti válce. Dělnická třída má sílu na to, aby vyšla do ulic a aby se radikalizovala. Má prostě na to, aby buržoazní politici dostali strach a aby skutečně pocítili, že my válku nechceme! Naše civilní práva jsou v ohrožení, tak pojďme…

Fucked in Effigy

What the fucked you do - I said I love you!
What the fucked you do - you said I love you too!
What the fuck were you doing with him last night.
What the fuck you think I do when turn out the light.

Chorus: See you sittin’ all alone,
With some son of bitch I don’t know
You say you love only me,
Why I’m I being fucked in effigy?
(2x)


Why do think you were the only one - from the start?
Why do think you’re the only one - in my heart?
Why do enjoy driving me into a fit?
Why do enjoy treating me like a piece of shit?