„Funguje
to dobře, když jste v kapele kámoši a ne hudebníci, kteří se snaží
být kámoši.“
Jestli se nám chcete představit, tak pojďme – záliby, věk, zaměstnání,
rodinný status (pro fanynky) a další tajná přání a plány.
Kapelu tvořím já, pak basák a přídavný vokalista Craig, kytaristi
Dave a James, zpěvák Gerrard a bicman Chris. Jsme banda kámošů okolo třiceti
a milujeme muziku, chlastáníčko a pohodičku! V budoucnu bychom chtěli
vyplodit více písní a hrát ve všech možných městech po celém světě.
Z jakého
města pocházíte? Je tam silné skinheadské zázemí? Máte pro nás nějakou
okořeněnou historku ze skinheadského podhoubí?
Každý z nás je z jiného koutu země a někdo dokonce i úplně
z ciziny. Já jsem z okolí Pittsburgu, Dave je původem z New Yorku,
ale svým způsobem vyrostl ve Phoenixu v Arizoně. Gerrard a James pocházejí
z Long Islandu, který je přidružený k New York City, a Chris vyrostl v
Belgii a San Franciscu. V Pittsburgu jsme měli docela dobrou Oi! kapelu The Sussed. Na troskách této skupiny se zformovali The
Traditionals, jejichž členem jsem byl skoro 9 let. Vlastně jsem členem této
kapely až doposud. Scéna zde byla vždycky hodně jednotná a plná srandy.
Velmi zřídka jsme mívali nějaký politický problém nebo nějakou jinou aférku.
Na kapely z New Yorku jsme pohlíželi jako na základ našeho zvuku. Následovali
jsme kapely, jako byli The Templars a Oxblood. Jejich vystoupení jsme si vždycky
užívali a podporovali je nákupem jejich desek.
Jak vlastně
došlo ke vzniku vaší kapely? Znali jste se vzájemně ze školy nebo z práce
a nebo jste na sebe natrefili na koncertech?
Potkali jsme se díky našim vzájemným kámošům. James a Gerrard působili
v 90ých letech v populárních Bottom
of the Barrel, takže se znali už docela dlouho. Gerrarda jsem potkal před
10i lety, když jsem si zajel do New Yorku na fotbalový zápas. Zůstali jsme v kontaktu
a roku 2007 jsem se kvůli práci konečně přemístil do New Yorku. Toho času
chtěl Gerrard udělat něco speciálního, takže jsem se připojil. Teprve se
to všechno formovalo, ale byla při tom hora srandy, tak jsem u toho zůstal.
Jsem rád, že v sobě Gerrard našel část svého hudebního já a že
napsal několik opravdu vynikajících písní!! Dave se přestěhoval do města
hned po mně a začal s námi spolupracovat v roce 2008. Na přelomu
roku 2009/10 se Gerrard rozhodl skoncovat s hraním na kytaru a více se věnovat
zpěvu. Kytary se pak zmocnil James. Toho času jsme měli připraveného i
bubeníka, ale v představách o kapele jsme se rozcházeli. Proto
jsme asi před rokem přibrali Chrise. A to je ta naše sestava. Já osobně
doufám, že se nezmění!!
Zdálo
se mi, že fungujete jako tříčlenná banda. Přesto se optám, jestli je
problém sehnat dobrého (skinheadského) muzikanta.
Abys měl dobrou a fungující kapelu, tak musí všichni uvnitř cítit
totéž. Nejde o to, aby byli skins, ale aby opravdu milovali hudbu. New York má
tuny výborných muzikantů, ale ty mezi nimi musíš najít ty, se kterými se
ti dobře spolupracuje. Funguje to dobře, když jste v kapele kámoši a
ne hudebníci, kteří se snaží být kámoši. My všichni máme touhu mít
kapelu a dělat tu nejlepší hudbu jakou dokážeme!!
Znáte i
ostatní multikulturní skinhead bandy jako třeba The Legionnaires, The
Templars, Hub City Stompers nebo Oxblood? Já takových kapel, kde není problém
s rasismem, znám několik.
Osobně jsem hrál se všemi kapelami, které jsi zmínil vyjma The
Legionnaires a jsem přítelem většiny členů těchto kapel. Jsme naladěni
na stejnou hudební vlnu, takže to je asi tím. Pro většinu je to dostatečný
důvod, pro někoho pouze přechodná a účelová záležitost. Každopádně
pokud má někdo problém s rasismem, tak ať nechodí na naše koncerty. A
takoví lidé nás skutečně nenavštěvují, což je z mého hlediska ok.
Pokud si lidi chtějí užít muziku bez nějakých politických ambicí, pak
jsou vítáni. Všichni do jednoho!!
A co Amerika
ve spojitosti se scénou? V Evropě to pořád etnicky vře, kdežto u vás
je to jeden velký tavící tyglík. Funguje u vás United?
Eh...ne tak, jak by sis představoval. Vždycky tady byly a budou nějaké
nesrovnalosti a je úplně jedno, odkud pocházíš. Já jsem teď ve věku, kdy
si chci vyloženě každé volné chvilky užít. Chci se bavit a tančit na
staré dobré reggae, soul a RnB celou noc se svými kámoši. Život je skutečně
strašně moc krátký, aby ses zabýval stupidními lidmi nebo hloupými věcmi.
Takže u vás
je pro černého chlapa normální záležitostí, když je skinhead, rozumím
tomu správně? Jak se u vás dají získat informace o scéně? Z netu?
Jak o skinheads informují média? Jak se třeba váš afro-americký zpěvák
dozvěděl o své budoucí cestě životem?
Abych pravdu řekl, nevím, jak se ke scéně dostal Gerrard. V NYC najdeš
skinheady všech možných kořenů, ras a podhoubí. Prakticky je jedno, kdo
jsi, a tak je to i správné. Média informují občas i nezkresleně. Ale nám
jde pořád jen o to, aby chutnalo dobře pivko a abychom vypadali dobře!!
Vydali
jste Collected Works Vol. 1 a EP Dress Well-Drink Heavily. Máte k dispozici
ještě něco jiného? Můžeme si od vás zakoupit nějaký hudební skvost?
Většina našich singlů a 10" palcových verzí „collected works“
byla vydána Longshot Records ve Státech a Contra Records ve zbytku světa. Lidé
z těchto firem nás podporovali od prvního dne a pomohli nám s naším
vytříbeným zvukem. Nahráli jsme split se Stomper 98 u Randale Records a tyto
písně se objevily na CD verzi u Rebellion Records. Můžete nás kontaktovat
skrze facebook nebo se podívat na naši nabídku na oficiálních stránkách.
Také můžete zkusit jiné online shopy a distribuční sítě, které naše
materiály nabízejí. Také máme ITunes stránku, takže naše hudba je k dispozici
prakticky kdekoliv.
Navštívili
jste někdy Evropu? Myslím, že se stanete velice populární kapelou. Kam
byste se nejraději podívali?
Pokud by to bylo možné, tak bychom si zahráli kdekoliv v Evropě. Měl
jsem možnost jet turné po Německu s The
Traditionals a bylo to úžasný. Dovol mi zhodnocení: vy hoši z Evropy
si skutečně užíváte muziku. Moje zkušenost byla taková, že vystoupení
byla podporována fandy od začátku do konce, a pak ještě vždy následovala
párty až do ranních hodin. Skutečně se domnívám, že se v Evropě
brzy objevíme, ale je to složité skloubit to s rodinami a s prací.
Sobecky musím napsat (a není to jen ze zdvořilosti či pragmatičnosti!!), že
bych si rád zahrál jednoho dne v České republice. Velká část mé
rodiny pochází z České republiky a ze slovenského okolí Karpat.
Takže bych si moc rád zahrál v zemi, odkud pocházejí mí předci!!
Jaký koncert
byl vaším nejlepším? A typ na nejhorší?
Každý koncert je něčím speciální. Žijem proto, abychom hráli naživo.
Jak už jsem asi zmínil, tak naše koncerty s chlapci stejnými jako jsme
my, jsou stále v našich vzpomínkách.
Také show s Vibrators a Walter Lure pro nás byly velikou zkušeností.
Těžko bych asi hledal nějaký špatný koncert. I když třeba nešlo o nějakou
precizní show s velkou návštěvností, tak jsme se i tak dobře bavili a
dívali se na to pozitivně. Ne každá noc může být pověstnou Páteční
nebo Sobotní horečkou!!
Prozraď nám
něco o americké společnosti. Jací Amíci vlastně jsou? Co si asi tak myslí,
když vidí SKINHEADA? Černého, žlutého, hnědého…jakéhokoliv.
Těžko říct.
Myslím, že jisté stigma tu je stále, ale buď jsme si na to už zvykli, nebo
nás to prostě už nezajímá. Jako teenager, když jsem si poprvé vyholil
hlavu, jsem se pokoušel lidem něco vysvětlovat a vzdělávat je, ale někteří
to prostě nepochopili nebo to prostě akceptovat odmítali. Naštěstí mí
rodiče a rodina k těmto lidem nepatří a taktéž většina mých přátel
to pochopila nebo je jim to prostě jedno. Každý, kdo kdy měl problém s barvou
kůže někoho druhého, byl buď odsunut stranou a nebo zapomenut.
Které
kapely vás ovlivnily? A jaké jsou Tvé nejoblíbenější?
Cock Sparrer, Slade, The Jook, Cockney Rejects, The Who, The Equals,
Slaughter and the Dogs, the Animals, Stax a Motown/Tamla, Reggae z let
1968-1975, Dr. Feelgood, Status Quo... Asi bych popsal celý list, ale jsme
limitováni místem, které je určitě určené ještě pro ostatní kapely!!
A na závěr…z
vašeho názvu pramení asi láska k LP a EP nosičům, že? Co je Tvůj
největší hudební poklad ve sbírce?
Každý z nás má jiný hudební vkus. Mám kolem 15i bedýnek s LP
a spoustu 45´s, které nechávám rotovat. Já si poslechnu cokoliv, ale zajímavou
část mé sbírky tvoří britský RnB a Garage Rock. Gerrard se specializuje
na Reggae a Soul. Daveho více baví australský Rock a Glam. Jamese berou AC/DC
a Motorhead. Je to jejich Diehard. Chris je zakličován v evropském Oi a
Punku. Mojí oblíbenou LP deskou, kterou jsem získal až později, je Down By
the Jetty od Dr. Feelgood a nejlepším kouskem je balíček RnB, na kterém
participoval mladý Rod Stewart. A z pětačtyřicítek: "Don't Give
Me No Lip" od Dave Berry a "Anymore Than I Do" od Attack. To je můj
top list. Ještě si pro ukončení interview vzpomínám, že jsme hráli s
kapelou Victory z Minneapolis/St. Paul, MN a s Bishops Green z Vancouveru
(Kanada).